You are my destiny - 30.

30. září 2013 v 14:53 | Popcorn & Christine Träumer |  You are my destiny


Nemohl uvěřit tomu, že se jí na to zeptal. Přemýšlel o tom od chvíle, kdy ji nahou uviděl u sebe v bazénu… Ona byla něčím výjimečná. Dokázala se smířit s faktem, že má dítě, které zapíral. Pomohla mu, aby se nebál a přiznal Nayu. Dokonce se i ke své dceři choval líp. Bylo to až neskutečné, jak ten červenovlasý anděl změnil jejich život. Byl za to i rád, protože mohl víc poznávat svou dcerku a nemusel jí vysvětlovat, proč mu nemůže říkat tati na veřejnosti.
Působila na něho jako dynamit. Cathrine byla o to vzácnější, protože si to ani neuvědomovala. Sice dělala ramena, ale ve skutečnosti byla skromná. Viděl to na obědě. Dlouho se rozhodovala, co si dá k pití a nakonec si dala jenom vodu… To se mu na ní líbilo. Sám měl zkušenost s tím, že peníze jednoho zkazí. Musel se s tím dokonce i léčit, ale jednoduché to nebylo. Musel si uvědomit, že peníze nejsou všechno na světě a pomohla mu s tím i Naya. Ačkoli ji Bill rozmazloval, nedostávala všechno, co si zamanula. Byl si jistý, že Cath by mohla být onou dívkou, které by řekl svoje první: miluji tě.
Rukama mu sklouzla ke kalhotám, ale zastavil ji. Jestli toho zastavování nenechá, tak bude mít hodně velké problémy… Připadal si, že ve svých třiadvaceti se chová jak ženská po porodu, která se musí pořád o něčem ujišťovat… Na druhou stranu, plánoval to Cath vynahradit. Opravdu vynahradit se vším všudy.
"Co se děje?" vyptávala se zadýchaně. Červené vlasy měla rozprostřené po polštáři, pootevřené rty měla maličko nateklé a modré oči zářily tak krásně, že se z toho rozplýval.
Vzpamatuj se, Tome! Stává se z tebe bačkora! Hudral na sebe v duchu. A nezapomněl si připomenout, že s ním Cath mluví.
"Nic se neděje, jenom bych ti chtěl ještě něco ukázat."
Svůdně se usmála a jazykem si přejela po spodním rtu, dokonce jej lehce stiskla zuby, pro větší efekt.
"A nemohli bychom o pár minut tvůj plán posunout?"
Jak málo stačilo k tomu, aby podlehl, ale pak mu došlo, že za hodinu se má vrátit Bill a Naya. Rozhodně u toho nepotřeboval plný autobus lidí a bude lepší, když si tuhle etapu nechají na později.
"Bohužel, koukej vstávat…" Rozhodl a plácl ji hravě po zadku.
Vypískla překvapením a poslechla. Ze skříně kytarista vyndal oblek z kůže na motorku. Jeden větší, druhý menší. Očividně jí koupil motorkářskou výzbroj a ona o tom neměla ani potuchy.
"Tak šup, Cath… Ať to stihneme," pobízel jí nedočkavě a stahoval ze sebe oblečení.
Začala ho napodobovat. Odhodila na postel tričko a za ním následovaly kalhoty.
"Jak se do toho leze?"
"Nohama napřed," instruoval ji a sám se soukal do své kombinézy.
Ne moc nadšeně se na to podívala a jenom doufala, že se potom z toho dostane. Zapínala si zip a Tom byl připravený. V rukách držel dvě přilby. Jedna byla červená a druhá modrá. Jak prosté, až na to, že Tomova na sobě měla zlatým písmem vyznačené jeho jméno. Byla to sice o trochu dražší legrace, ale nevadilo mu to. Navíc motorka byla jeho hodně velkým snem už od klukovských let.
"Hotovo?" zeptal se trochu netrpělivě, protože měl motorku půjčenou, ta jeho mu měla přijít s koncem turné.
Zamračila se. "Nepospíchej pořád. Ještě se ti něco stane."
"Mám tu motorku půjčenou, má být za dvě hodiny zpátky v obchodu a my musíme být v hale."
Vytrhla mu helmu z ruky a utíkala s ní z autobusu, přes rameno ještě stačila křiknout: "Tak na co čekáme?!"
"To je moje holka," zašeptal si pro sebe a nasadil si helmu.
Neměl sice rád, jak ho to všechno tlačilo, ale dalo se to vydržet. Tělo se mu chvělo vzrušením, když zamykal dveře autobusu. Zkontroloval, jestli má všechno a pak spolu s Cath nasedli na motorku a vyjeli do města… Cítil se na tom skoro ďábelském stroji volný jako pták a musel uznat, že mít rozpuštěné vlasy, chtěl by cítit ten vítr ve vlasech… Ale všeho s mírou. Zastavil na semaforech a pohladil ji po rukách, které měla omotané kolem jeho hrudníku.
"Líbí?" houkl, aby ho slyšela.
"Úžasné! Jeď!" souhlasila nadšeně a objala ho ještě pevněji, když přidal plyn a motorka se rozjela kupředu.
Naprosto si tu jízdu užívala. Cítila se, jakoby letěla vzduchem a byla volná…
Všude bylo tolik lidí. Nikdo nebyl v jejím věku. Všichni byli o generaci či dvě mladší… Ježíši… připadala si, jako by byla máma, která šla doprovodit své dítě na koncert její oblíbené kapely. Rozhlédla se kolem sebe a hledala vchod, který měla uvedený na lístku, jakmile ho našla, šla se k němu postavit. Připlatila si, aby se mohla vidět po koncertu s kapelou. Bylo to nejlepší řešení, protože aspoň neudělala scénu před tím. Chtěla Tomovi smazat ten spokojený úšklebek ze rtu, který měl po každém dobře odehraném koncertu. Tentokrát to bude ona, kdo bude mít všechno pod palcem… Už se na to moc těšila.
Zbývalo dvacet minut k tomu, aby je pustili do haly a potom dalších deset minut do začátku koncertu… Jo, nemohla se dočkat.
"A tatínku?"
"No?"
"Můžu potom s tebou podepisovat kartičky?" zeptala se mile a Tom váhavě souhlasil.
Od té chvíle, co se Naya vrátila s Billem z nákupů, s sebou všude tahala svou novou panenku a pořád štěbetala o dalších dětech, s nimiž si hrála na hřišti. A nezavřela pusu. Byla k nezastavení, pořád povídala a povídala, že chvíli si přál, aby měla nějaké kouzelné tlačítko, které by mohl stisknout, a bylo by ticho. Cath se jí snažila mírnit, ale nemělo to moc cenu, jelikož holčička byla plná dojmů, které ze sebe musela dostat.
"Budu podepisovat kartičky!!!" křičela nadšeně.
Před zrcadlem si upravovala šátek na čele. "Jestli budeš křičet, tak nebudeš dělat nic," upozornil ji a holčička se nesouhlasně zamračila, ale ztichla, takže to bylo jediné plus, které mu to přineslo.
Cath je sledovala a jedla hroznové víno. Užívala si, že nemusí nic dělat, jelikož celý den byl jako pohádka, tak proč by to měla nějak kazit nějakou prací. Smála se sama sobě, jak si rychle zvykla na všechno, co dvojčata měla už nějaký ten pátek. Rozhodně však mohla říct, že se na tom nestala závislou. Musela něco dělat. Jeden dva dny by klidně proležela, jenomže potom se to člověku zají a on má pocit, že nic neděláním zešílí.
"Cath?" houkl na ni Tom, aby ho v tom ruchu slyšela.
"Co?"
"Budete s Nayou na tribunách?"
"Myslela jsem, že bych ji vzala do kotle, zase s ochrankou, když je to ten poslední koncert."
"To by šlo…"
"Jo a budu na místě, kde je tatínek." Naya byla svým plánem nadšená a Georg, který právě vcházel do místnosti z toalety, se zatvářil trochu smutně.
"Proč jenom já taky nemám dítě… alespoň by stálo na mé straně pódia."
Tom se toho ihned chytil a začal do basáka rýpat, že kdyby chtěl, tak si klidně mohl dítě udělat a byli by na tom stejně.
"Tome, nech ho," ozval se tiše Bill, kterému se nelíbila konverzace o dětech.
Červenovláska intuitivně tušila, proč to nemůže vystát i proč si vzal Nayu. Všechno se to v něm přelo. Byl z ničeho nic postavený před tak důležité a těžké řešení.
"Co ti vadí? Však jsem s ním jenom konverzoval," pokrčil Tom rameny a usadil se na pohovku, přičemž si vzal dceru do náruče a mazlil se s ní.
Bill sklopil oči a po chvíli se podíval na Cath, která se na něho dívala. Očima mu naznačovala, že by si s ním o tom mohla promluvit, kdyby chtěl, ale blonďák raději zavrtěl hlavou s tím, že nabídku nevyužije. Chápavě přikývla a šla si protáhnout nohy.
"Kam jdeš?" ozval se ihned Tom, jehož hlas připomínal rozzuřeného psa za plotem.
"Jdu se projít?"
Zklidnil se. "Fajn… jenom dávej pozor, fanoušci budou už asi v budově."
"Neměj strach, nějak to zvládnu," usmála se na něho a odešla.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

You are my destiny

Klik :-) 100% (14)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama