You are my destiny - 32.

3. října 2013 v 14:56 | Popcorn & Christine Träumer |  You are my destiny

Autor: Christine Träumer

"Už půjdeme podepisovat ty kartičky?" ptala se Naya nejméně po sté a červenovláska jí dávala pořád jednu a tu samou odpověď.
"Za chvíli tu bude tatínek, tak se ho můžeš zeptat sama."
"Sláva…" zavýskla a začala si hrát se svou panenkou, kterou jí Bill koupil.
Zaklepání na dveře lehce narušilo dívenčin klid, do kterého upadla.
"To bude tatínek," usmála se Naya nadšeně a mluvila ke své panence, kterou držela v ruce.
Nadšeně se dívala na dveře, jak se pomalu otevírají a vzápětí posmutněla.
"Mel?" zeptala se Cath překvapeně, vyskočila z pohovky a běžela kamarádku obejmout. Hnědovláska se spokojeně usmívala a opětovala kamarádčin stisk.
"Ahoj."
 

You are my destiny - 31.

1. října 2013 v 14:54 | Popcorn & Christine Träumer |  You are my destiny

Autor: Christine Träumer

Když se dostala tam, odkud mohla vidět proudící davy, přemýšlela o tom, jestli si náhodou neměla vzít s sebou ochranku. Přeci nebudeš mít strach z nějakých ufňukaných holek, Cath. Zase neblázni… Promlouvala k sobě v duchu a vykračovala si dál. Trochu jí chybělo Nayino štěbetání. Bylo k neuvěření, jak rychle si na toho malého drobečka zvykla.
"Dobrý den, prosím vás, mohla byste mi pomoc?" ozvala se žena s vlasy vyčesanými do culíku.
Cath se mile usmála a jenom doufala, že si nezadělala na problém. Moc k sobě nechtěla přitahovat pozornost. Přeci jenom u fanoušků Tokio Hotel byla veřejným nepřítelem číslo jedna.
"Jasně, s čím bych vám měla pomoc?"

You are my destiny - 30.

30. září 2013 v 14:53 | Popcorn & Christine Träumer |  You are my destiny


Nemohl uvěřit tomu, že se jí na to zeptal. Přemýšlel o tom od chvíle, kdy ji nahou uviděl u sebe v bazénu… Ona byla něčím výjimečná. Dokázala se smířit s faktem, že má dítě, které zapíral. Pomohla mu, aby se nebál a přiznal Nayu. Dokonce se i ke své dceři choval líp. Bylo to až neskutečné, jak ten červenovlasý anděl změnil jejich život. Byl za to i rád, protože mohl víc poznávat svou dcerku a nemusel jí vysvětlovat, proč mu nemůže říkat tati na veřejnosti.
Působila na něho jako dynamit. Cathrine byla o to vzácnější, protože si to ani neuvědomovala. Sice dělala ramena, ale ve skutečnosti byla skromná. Viděl to na obědě. Dlouho se rozhodovala, co si dá k pití a nakonec si dala jenom vodu… To se mu na ní líbilo. Sám měl zkušenost s tím, že peníze jednoho zkazí. Musel se s tím dokonce i léčit, ale jednoduché to nebylo. Musel si uvědomit, že peníze nejsou všechno na světě a pomohla mu s tím i Naya. Ačkoli ji Bill rozmazloval, nedostávala všechno, co si zamanula. Byl si jistý, že Cath by mohla být onou dívkou, které by řekl svoje první: miluji tě.
Rukama mu sklouzla ke kalhotám, ale zastavil ji. Jestli toho zastavování nenechá, tak bude mít hodně velké problémy… Připadal si, že ve svých třiadvaceti se chová jak ženská po porodu, která se musí pořád o něčem ujišťovat… Na druhou stranu, plánoval to Cath vynahradit. Opravdu vynahradit se vším všudy.
 


Zazvonil zvonec a jednomu blogu byl konec...

28. září 2013 v 22:21 | Christine Träumer & Popcorn

Po opravdu hodně dlouhé době Vás zdravíme… V poslední době se tady objevovaly jenom povídky, aniž by k nim bylo něco napsaného, nebo by se tu vyskytovaly i nějaké jiné články, než jenom povídky od autorů… Bohužel se stala nepříjemnost. V počátcích jsme plánovaly, že rozjedeme blog, který by jenom hýřil povídkami všeho druhu a postavil by se na špici mezi blogy. Zprvu jsme byly 4 adminky a bohužel postupem času jsme na to stěží zůstaly tři… Ale to jsem odbočila…

Bohužel blog neměl tolik štěstí, jak jsme si na počátku mysleli. Autoři sice svá díla posílali, že jsme častokrát ani nestíhaly, dobře Popcorn nestíhala, přidávat kapitoly, kolik toho bylo. Ale další věc, co alespoň ovlivnila mě, byla, že jsme neměly žádnou odezvu ze strany návštěvníků. Co si budeme povídat, na Facebook stránku se přihlásila spousta lidí, ale návštěvnost na blogu nebyla tomu vůbec zcela odpovídající…

V poslední době jste si mohli všimnout, že pod většinou příspěvků byla podepsaná… Já jsem ani nějak na tenhle blog neměla náladu, jelikož jsem se víc věnovala svému blogu… Je mi to líto, protože Popcorn pro to žila a byla z toho nadšená, stejně jako já…

No nebudu tady obviňovat, nebo spílat. Zkrátka stalo se, co se stalo a vzhledem k tomu, jsme se rozhodly ukončit náš sen vlastnit velký povídkový blog. Já osobně na to nebudu mít moc času, abych se tomu věnovala, protože mi opět začíná škola a chci se věnovat svému blogu, který má ještě mouchy, které je potřeba doladit. Druhá adminka Popcorn má vlastních starostí až nad hlavu a myslím, že tohle bude její ulehčení, byť minimální, ale přeci jenom nějaké… No a třetí adminka Janushka odchází studovat za hranice domoviny, takže stěží by si našla pár minut na přidání nějakých povídek…

Je mi líto, že tu budeme nechávat něco, co jsme budovaly, zejména Popcorn to budovala. Bude mě mrzet, že tu necháme tenhle krásný dess.

Prosíme, abyste nám na e-mail už nezasílaly vaše díla, jelikož by se už ani neobjevily na blogu. Omlouváme se tak všem, kteří nám zaslali svoje díla a čekají na chvíli, kdy se objeví na blogu.

Přejeme Vám všem hodně úspěchů s povídkami, nebo s dalším bloggováním, pokud se pro to rozhodnete!

You are my destiny - 29.

28. září 2013 v 14:50 | Popcorn & Christine Träumer |  You are my destiny
"Strejdo?" zeptala se Naya, když seděli u dětského hřiště, s ochrankou v zádech a pochutnávali si na zmrzlině.
"Hm?"
"Proč si nehraju s dětmi?" ozvala se tiše a hlas měla podbarvený touhou.
Bill si připadal zvláštně, na tohle se přeci měla ptát Toma. Ale proč by ji vlastně měli držet jako zlatého ptáčka v klícce… Ono by jí možná pár dní v týdnu ve školce pomohlo… Ne, raději tuhle myšlenku bratrovi říkat nebude, byla by z toho ještě tak akorát hádka a na tu neměl náladu. Bohatě mu stačila ta s Melanií.
"Jestli si s nimi chceš hrát, tak klidně jdi," vybídl ji a utřel jí pusu navlhčenými ubrousky, které nosil v tašce.
Rozzářila se jako hvězda na noční obloze. "Můžu?"
"Samozřejmě…"

You are my destiny - 28.

26. září 2013 v 14:48 | Popcorn & Christine Träumer |  You are my destiny


"Strejda žíkal, že půjdeme nakupovat," zavrněla blahem Naya a zatleskala si.
Cath ji česala vlásky do zakulaceného drdolu, aby byla spokojená. Museli mít stejný účes. Když viděla červenovlásku, jak se maluje, tak se ji pokoušela přemluvit k tomu, aby ji namalovala taky, ale moc platné jí to nebylo, jelikož o chvíli později přišel do pokoje Tom a nekompromisně řekl, že smí mít jenom lesk. Tak alespoň dostala jahodový lesk, který si Cath nedávno koupila v jednom z nejdražších obchodů. Skoro padesát dolarů za něj dala, ale byla s ním tak spokojená, že se ihned pohled na cenu rozpadl v prach…
"Sluší mi to?" zeptala se Naya Toma a pověsila se mu na nohu, jako malá opička.
Pohladil ji po vláskách a v tu chvíli byl oheň na střeše. "Rozcuchal jsi mě!"
"Cath!" vykřikla a řítila se k ní, aby ji přečesala.
"Však tam nic nemáš," konejšila ji a uvolnila jí přístup k zrcadlu.

You are my destiny - 27.

24. září 2013 v 14:46 | Popcorn & Christine Träumer |  You are my destiny

Sprcha je ten nejlepší lék na všechno, pomyslel si. Při pohledu do zrcadla se zamračil na svoje kruhy pod očima a napadlo ho, že mu to nebude tak slušet jako jindy. Cha! Musel si maličko polichotit ego, když uštědřilo takovou ránu. Jenomže si nemohl pomoc, když viděl Cathiny modřiny na žebrech. Nechtěl se chovat jako osel, i když se mu to zrovna dvakrát nepovedlo. Z přihrádky si vyndal holicí strojek a začal se křenit, aby se mohl hladce oholit. Celou dobu u toho přemýšlel, že by dnes večer mohl vzít Cath na večeři. Zasloužila by si to. Navíc… on si sám na sobě všiml jisté změny. Zkrotl. Začal se chovat slušněji a dokonce se víc i zajímal o své dítě než o slečny, které by udělaly všechno pro to, aby se mu dostaly do postele. Je možné, že by se do Cath zamiloval? To ne… přeci jenom je to chůva jeho dcery. Jeho zaměstnanec. To přeci nejde…

Kam dál